Zahraniční Čech roku 2012
Madeleine Albrightová První žena ve funkci ministryně zahraničí Spojených států amerických (v letech 1997 – 2001). Narodila se v Praze jako Marie Jana Korbelová v židovské rodině, její otec byl diplomat. Rodina emigrovala v r. 1948 do Spojených států. Madeleine Albrigtová vystudovala politologii, jejím školitelem byl Zbigniew Brzezinsky. Po vítězství Jimmyho Cartera v prezidentských volbách nastoupila do Bílého domu. Prezident Bill Clinton ji v r. 1993 jmenoval velvyslankyní USA v OSN. Jako ministryně zahraničí podporovala vstup České republiky do NATO. Pojilo ji úzké přátelství s českým exprezidentem Václavem Havlem. Promluvila i na jeho pohřbu. Svou politickou kariéru shrnula v několika knihách, které představila i v České republice. USA | politička |
Dolores Baťová Arambasic Významná brazilská podnikatelka a krajanská aktivistka. Se svou rodinou se v uplynulých letech silně angažovala za rehabilitaci svého dědečka, podnikatele Jana Antonína Baťu, který byl Národním soudem v Praze v r. 1947 nespravedlivě odsouzen kvůli kolaboraci s nacisty. V Československu mu byl poté zabaven majetek. Dolores Baťa dosáhla jeho plného očištění. Žije v Bataypora, jednom z měst, které Baťa v Brazílii založil. Organizuje tu krajanský život, podporuje výuku češtiny mezi potomky českých přistěhovalců, založila také folklorní soubor, který právě letos v září bude vystupovat i na Mezinárodním krajanském festivalu v Praze. Brazílie | krajanská aktivistka AudioportrétVideoportrét
Podnikatelka a propagátorka české kultury Dolores Baťová Arambasic - audioportrét |
Ruth Bondyová Novinářka, spisovatelka a překladatelka českého původu. Do hebrejštiny přeložila přes čtyři desítky českých knih, například K. Čapka, M. Kundery, B. Hrabala nebo J. Haška. Izrael | spisovatelka |
Miloš Forman Světově uznávaný filmový režisér, příslušník tzv. nové vlny českého filmu ze 60. let. V Československu natočil filmy Konkurs, Lásky jedné plavovlásky, Černý Petr a Hoří, má panenko. USA | režisér |
Běla Gran Jensen Studovala Filozofickou fakultu UK v Praze. Během studijní stáže v Norsku v r. 1969 se ale rozhodla pro emigraci. Po listopadu 1989 se poprvé po dvaceti letech vrátila do Československa. Přijela do zanedbané země, kde ji lékaři požádali o pomoc při hledání finančních prostředků pro zdravotnictví. Obrátila se na školy a vyzvala děti, aby kreslily vánoční přání. Ta potom prodávala v Norsku. Vzniklo tak Hnutí Na vlastních nohou - Stonožka. Za dvacet let existence shromáždilo přes sto milionů korun, za které se nakoupilo vybavení pro české nemocnice, dětské domovy a léčebny. Hnutí pomáhá i v zahraničí, ve spolupráci s Armádou ČR v krizových oblastech světa staví a vybavuje školy, dodává sanitky atd. Hnutí ocenil i papež Jan Pavel II. Norsko | humanitární pracovnice |
Jaromír Jágr Jeden z nejproslulejších hokejistů světa. Kladenský rodák vystřídal několik týmů v NHL a hrál také za ruský Omsk. V NHL vyhrál dvakrát Stanley Cup, pětkrát byl vítězem kanadského bodování a stal se historicky nejlepším Evropanem hrajícím v NHL. Od r. 1989 byl několikrát členem reprezentačních týmů českých hokejistů na šampionátech Evropy a světa v ledním hokeji, skvěle reprezentoval i na olympijských hrách v japonském Naganu, kde Česká republika získala historicky první olympijské hokejové zlato. USA | hokejista |
Anna Janků Novinářka, krajanská aktivistka, zakladatelka Sdružení českých žen v Káhiře. Do Egypta se provdala v roce 1970, její egyptský manžel předtím studoval v Československu. Po rozvodu s ním ztratila možnost pečovat o svou dceru. Zůstala však v Egyptě, pracovala v turistice a s dcerou se mohla znovu začít stýkat až po dvanácti letech. Usiluje o integraci české krajanské komunity v Egyptě, organizuje také kulturní a charitativní akce. Spolupracuje s Českým rozhlasem a dalšími médii, informovala například o revolučních událostech v Káhiře v r. 2011. Egypt | novinářka |
Karel Janovický Hudební skladatel, publicista a pedagog, dlouholetý pracovník československého vysílání BBC v Londýně. Do exilu odešel po maturitě a po krátkém pobytu v Německu se usadil v Londýně. Vystudoval zde na Royal College of Music a zhruba deset let se věnoval dráze profesionálního hudebníka. Počátkem 60. let nastoupil do rozhlasové stanice BBC a působil tu až do 90. let. Byl také vůbec prvním českým šéfem československého vysílání. Připravoval zde i hudební pořady, propagoval českou hudbu, podílel se na vzniku Společnosti Ant. Dvořáka ve Velké Británii a dosud učí zahraniční pěvce správnou výslovnost v jejich partech v českých operách. Spolupráci s ním ocenil například šéf Symfonického orchestru BBC Jiří Bělohlávek. Karel Janovický je autorem řady komorních skladeb. Velká Británie | skladatel |
Eva Jiřičná Absolvovala studium architektury na AVU a koncem 60. let pracovala v Londýně. Po r. 1969 tam zůstala v emigraci. Velká Británie | architektka |
Milan Kundera Světově proslulý spisovatel českého původu, jeden z nejpřekládanějších autorů současné literatury. Píše prózu, básně, dramata i eseje, také překládá. Po r. 1948 se hlásil ke komunismu, v 60. letech se ale stále více stavěl na stranu liberalizace a v r. 1967 vystoupil na Sjezdu spisovatelů s ostrou kritikou oficiální kulturní politiky. V r. 1975 odešel do Francie a v r. 1979 byl zbaven čs. občanství. Dříve psal česky i francouzsky, dnes už jen francouzsky. K jeho nejznámějším dílům patří román Žert, Kniha smíchu a zapomnění, Nesnesitelná lehkost bytí nebo Nesmrtelnost. Uvádí se i jeho drama Jakub a jeho pán. Milan Kundera získal celou řadu literárních cen v Česku i v zahraničí, je opakovaně navrhován na Nobelovu cenu za literaturu. Francie | spisovatel |
Lenka Laličová Česká novinářka, rozhlasová a televizní redaktorka. Připravuje pravidelné relace Radia Daruvar pro tamní českou krajanskou menšinu. Do Chorvatska se provdala v r. 1992, krátce po válce při rozpadu Jugoslávie. Předtím se v Česku pomáhala starat o více než tři stovky dětí z Daruvarska, které sem přijely na pozvání prezidenta V. Havla kvůli válečnému nebezpečí, jež jim v Chorvatsku hrozilo. Lenka Laličová má díky své rozhlasové a televizní práci velký podíl na udržení krásné češtiny v oblasti, kde je nejvyšší koncentrace českých krajanů v rámci celého Chorvatska. Pravidelně se podílí i na přípravě a moderování největších krajanských akcí, například tradičních Dožínek. Chorvatsko | novinářka |
Martina Navrátilová Americká tenistka českého původu. V letech 1978 – 1987 světová tenisová jednička. Mistrovství Československa v tenise vyhrála ve svých patnácti letech. Svůj první profesionální titul ve dvouhře získala r. 1974 v Organdu. V r. 1975 požádala o americké občanství a krátce na to získala zelenou kartu. Vyhrála celkem 59 grandslamových turnajů. Devětkrát zvítězila ve Wimbledonu ve dvouhře a sedmkrát ve čtyřhře. Závodně hrála ještě kolem padesátky. Věnuje se ale také fotografování a podpoře různých humanitárních projektů. Angažuje se za práva homosexuálů, jako jedna z prvních sportovkyň na světě otevřeně přiznala svou lesbickou orientaci. USA | tenistka |
Bohdan Pomahač Český plastický chirurg, který po studiích na Univerzitě Palackého v Olomouci odešel do USA. Působí v Bostonu a jako jeden z prvních lékařů na světě úspěšně provedl se svým týmem náročné transplantace obličeje nebo celých paží. Jeho transplantace obličeje byla přitom vůbec první ve Spojených státech. Pro tuto operaci vyvinul speciální postupy. USA | plastický chirurg |
Lída Rakušanová Česká exilová novinářka, během studií na Filozofické fakultě UK v Praze emigrovala v r. 1968 do Německé spolkové republiky. Studia dokončila v Mnichově, kde také od r. 1978 pracovala v rozhlasové stanici Radio Svobodná Evropa. Patřila tam k nejvýraznějším redaktorům vysílání pro totalitní Československo. V 90. letech se stanice s většinou redaktorů přestěhovala do Prahy. Lída Rakušanová je od r. 1995 novinářkou na volné noze, dále externě spolupracuje s Českým rozhlasem. Je autorkou knihy o Václavu a Dagmar Havlových Dva osudy v jednom svazku. Německo / ČR | novinářka |
Dana Seidlová Dlouholetá organizátorka skautských táborů pro děti českých exulantů ve Švýcarsku i z dalších zemí Evropy a Severní Ameriky. Pochází z rodiny Jiřího Gutha – Jarkovského, prvního předsedy Čs. olympijského výboru. Se svým manželem odešla do exilu v r. 1969, dosud žije ve švýcarském Curychu. V 80. letech minulého století se angažovala ve prospěch čs. disidentů, v r. 1988 zorganizovala řetězovou hladovku na podporu vězňů svědomí. Aktivně pracuje v krajanských organizacích, pravidelně přispívá do krajanských periodik, je autorkou několika knih. Švýcarsko | organizátorka skautingu |
Jindra Tichá Filozofka a uznávaná spisovatelka. V Praze na FF UK vystudovala logiku. Do exilu odešla s rodinou po srpnové okupaci Československa. Po roce stráveném v anglickém Exeteru přijala místo na univerzitě v novozélandském Dunedinu, kde vyučovala až do r. 2004. Jako hostující profesorka působila ale i na dalších univerzitách v USA a jinde ve světě. Současně se věnuje literární tvorbě, je autorkou téměř dvou desítek beletristických knih. Zabývá se v nich problematikou exilu, reflektuje ale i své zážitky z cest po všech kontinentech. Je členkou českého PEN klubu. Nový Zéland | spisovatelka |
Otto Ulč Spisovatel, publicista, politolog a emeritní profesor Newyorské univerzity v Binghamptonu. V ČSSR vystudoval práva a krátce působil jako okresní soudce v západních Čechách. Z obavy, aby se nemusel podílet na politických procesech, odešel v r. 1959 do exilu v Německu a odtud do Spojených států. Vystudoval politologii na Kolumbijské univerzitě a akademické dráze se pak věnoval desítky let. Spolupracoval s Hlasem Ameriky a manželům Škvoreckým pomáhal při vzniku jejich nakladatelství Sixty Eight´s Publishers. Tam také vyšly jeho první knihy v češtině. Píše eseje, glosy, cestopisné črty ze svých cest po všech kontinentech, často přispívá i do českých periodik. Pravidelně navštěvuje ČR. USA | spisovatel |
Karel Velan Úspěšný podnikatel a mecenáš. Do Kanady emigroval po únoru 1948 a založil tu strojírenský podnik, který má dnes filiálky na třech kontinentech. Zde se vyráběly například součástky pro americké raketoplány. Po r. 1989 se významně zasloužil o rozvoj ekonomické spolupráce mezi ČR, USA a Kanadou. Jako mecenáš byl u zrodu Výboru dobré vůle Nadace Olgy Havlové. Podporuje i další humanitární projekty v ČR, například Domov Olga a chráněné byty pro mentálně postižené v Blansku, olympiády mentálně postižených nebo integraci romských rodin v Brně. Na tyto projekty vynaložil už víc než milion dolarů. Řadu let se věnuje i astrofyzice, zabývá se velkým třeskem. Na jeho počest uspořádali konferenci i vědci v Oxfordu. Kanada | podnikatel a mecenáš |
Václav Vítek Významný vědec, fyzik, působí jako profesor na Pensylvánské univerzitě ve Filadelfii. Matematicko – fyzikální fakultu Univerzity Karlovy absolvoval v r. 1962. V r. 1967 působil na univerzitě v Oxfordu a po invazi vojsk Varšavské smlouvy se rozhodl zůstat v emigraci. USA | fyzik |
Ája Vrzáňová Krasobruslařka, dvojnásobná mistryně světa v letech 1949 a 1950, mistryně Evropy z r. 1950. V tomto roce také požádala v Londýně o politický azyl. Posléze emigrovala do Spojených států a šestnáct let tam pod jménem Aja Zanova působila v profesionální lední revui. Se svým manželem také úspěšně podnikala v gastronomii. USA | krasobruslařka |
Témata
- Zprávy
- Domácí | Zahraničí | Ekonomika | Sport | Počasí | Doprava
- Komentáře a názory
- Domácí | Zahraniční | Názory z regionů | Sport | Společnost
- Historie
- Archiv ČRo | Příběhy 20. století | Toulky českou minulostí
- Digitální média
- Rozhlas | Televize | Tisk | Nová média | Technologie
